Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nácvik povelu "Fuj"

3. 2. 2011

Povel "fuj" je jeden ze základních povelů probíraných na kynologickém cvičišti. Má se pronášet hlubokým, odporným hlasem, pro činnosti, které zvíře nesmí vykonávat vůbec nikdy (narozdíl od povelu "nesmíš", týkajících se činností zakázaných jen občas). Tolik suchá cvičištní teorie. Jednou z absolutně nežádoucích činností je požírání nalezené potravy včetně mršin. Na cvičácích, které jsme dosud navštěvovali, mám ráda, že připouštějí i variantu neuposlechnutí psa a řeší s majiteli náhradní postup, jak se zachovat. Ze cvičáku jsme tedy odcházeli teoreticky proškolení, že pokud pes se chystá něco požírat, hromové "fuj" by ho mělo zadržet. Pakliže se tak nestane a majitel je na dálku naprosto bezmocný, je žádoucí psa přivolat, předmět mu odebrat výměnou za pamlsek a řádně ho pochválit. Vzápětí po skončení cvičáku neplánovaně následovalo praktické procvičování. Yperitka se klackovala po hrázi rybníka a náhle - charakteristické žbluňknutí - skok všemi čtyřmi najednou do vody a usilovně plavala od břehu. Pro něco..Pár vteřin jsem doufala, že se jedná o klacek nebo kůru, leč doufala jsem marně. Nabitá teoretickými znalostmi jsem ze sebe vypustila hromové až ukázkové "fuj!!!!". Samozřejmě bez účinku. Následoval tedy zoufalý pokus "ke mě!!!" A Yperitka se vskutu začala vracet. Bohužel ne sama. Schramstla a v držce mi přinášela obrovskou schnilou rybu. Pohupovala se jí v tlamě v pravidelném rytmu, jak se Yperitka snaživě blížila ke břehu splnit mé přivolání. Pomalu ale jistě jsem propadala hysterii. Yperitka mezitím dosáhla břehu a chystala se vynořit. A v tomto okamžiku jsem pedagogicky selhala na celé čáře. Správný postup byl: sáhnout do kapsy pro odměnu, pochválit Yperitku že přišla, rybu jí odebrat a výměnou jí dát pamlsek. Tolik teorie. V praxi jsem začala poskakovat na místě, odvracet zrak od nechápajícího psíka a nepřirozeně vysokým hlasem pištět "nechoď sem, fuj, já to nechci, to je odporný, běž pryč, zmiz, padej ode mě, já tě pobliju,.." a další kvantum hodnotných a psu zcela srozumitelných povelů. Naštěstí vše vyřešila druhá osoba ze cvičáku, rovněž teoreticky proškolena. Yperitce sice rybu neodebírala, ale když kořist položila na zem, tak sebrala sílu dát jí odměnu a pomoci mi ji ulovit a odsmýkat na vodítku pryč, za což dotyčné slečně dodatečně děkuji.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář