Bystré oko
Přiznávám s klidným svědomím a bez mučení, že moje čévéčko při vítání skáče na lidi. Sice jí to zakazuju, ale nijak razantně. Je natolik plachá vůči lidem, že když už se s někým vítá (není moc lidí, na které by radostně skákala), tak jí okřiknu, ale obvykle to nemá moc kýžený efekt. TAkže jí většinou jen popadnu rukama za hřbet a snažím se ji stlačit do přijatelné výšky, případně jí něco vrazit do huby, aby nerafala. Ovšem tak jako se vítá s mojí mámou, tak se nevítá vůbec s nikým. Tolik bouřlivého nadšení a energie pohromadě doprovázené výskoky do výše lidské hlavy, cvakání zuby proti obličeji, šahání drápama, veselé přemety..Maminka se s Yperitkou vítá ráda, je naštěstí vyšší postavy než já, takže Yperitku poměrně dobře ustojí. Nevykolejily jí drápance ani modřiny, dokonce když Yperitka v přemíře nadšení křísla o mamky přední zuby svými špičáky a zuby vlčákovy byly trvanlivější, mamka vklidu pouze vyplivla drobečky uraženého zubu a vítání dokončila. Ale veselé pohození hlavou směrem vzhůru při výskoku, kdy Yperitka svým čelem knock-outovala mamku do oka. se už bohužel bez zdravotních problémů neobešlo. Napřed to vypadalo na pořádný monokl, nakonec se z toho vyklubala zhmožděná očnice a odtržená sítnice. Následovala laserová operace-odtržení prý bylo naštěstí čistě a bez krvácení, takže snad bude oko v pořádku. Asi vemu z laborky domů preventivně ochranné brýle, až se zas bude Yperitka s někým vítat.