Jdi na obsah Jdi na menu
 


14 hodin v srpnu

Tyto stránky byly jistou dobu zanedbávány. Odmlka nastala kvůli zločinům tak závažným, že jsem ani neměla chuť je zveřejňovat a rozhodla jsem se řešit vše formální cestou. Po té, co mi paní chovatelka zamítla reklamaci číslo 177, se opět pokusím trošku si ulevit a dát se dohromady díky deníčku. Takže, můj milý deníčku: včera v 17,00 bylo dorůžova vyspalé zvíře naloženo do auta a odvezeno do garáže k vrchnímu třeboňskému včelaři, který je mimo jiné specialistou na opravu a vylepšování starých felicií. Sice jsem se ptala, co jako s tím zvířetem před garáží na trávníčku uprostřed sídliště budu dělat, ale dostala jsem odpověď, že ho uvážeme na stopovačku a zvíře si tam bude chodit. A fungovalo to. Yperitka si tam chodila, všechno se snažila krást, všude strkala čumák a neuvěřitelně pomáhala. Snad proto šla částečná oprava auta včelařovi rychle od ruky. Pak přijel ještě jeden majitel staré felicie, oprava taky proběhla rychle a dokonce bylo zvíře vypuštěno ze stopovačky navolno, aby si mohlo přítomné poskákat a přivítat se. Yperitka skákala, byla mučena, za což se snažila chňapat zubama, takže byla složena na záda na zem a všichni si to báječně užívali, zkrátka idylický večer. Než přišla paní. O něčem jsme se bavili a moje pozornost na cca 5 vteřin ochabla do té míry, že jsem flegmaticky pravila "dobrý den" místo "ke mě, sedni, lehni, přines, zůstaň, nesmíš, k noze...." a obvyklá změť dalších povelů v dobré marné víře, že zvíře snad alespoň jeden z nich splní. Yperitka nezklamala a se zavrčením a vyceněnými zuby se vrhla k paní. Zřejmě se chystala na obvyklé obíhání v půlkruzích, ale na poslední chvíli změnila plán. Paní v ruce třímala parádní plátěnou nákupní tašku, do které se Yperitka s gustem zakousla a třepala hlavou, jako kdyby ulovila minimálně zajíce. Paní naštěstí ztuhla strachy, tím pádem zůstala nehybně stát a nebránila si svůj majetek, čímž se stala nezajímavou a na čtvrtý pokus bylo zvíře odchyceno. Následovala obvyklá série omluv..naštěstí paní chtěla být co nejdříve pryč a asi byla v šoku, neb vypadala celkem smírně.

Kvůli nadměrnému množství turistů se dá zvíře pořádně venčit jen v době, kdy se opilci vrátí do kempů a než vyrazí běžci, sportovci a podobná  havěť. Ideálně se ještě netrefit do svítání, kdy je zvíře příliš aktivní na stopy zvěře. Dnes jsme vyrazili ve 4,30. Hned za bránou MBÚ Yperitka objevila bažantí slípku. Díky stopovačce jsem odchytila zklamané zvíře, vyčinila mu a pro jistotu narazila košík, čímž byla celou procházku zapšklá, neb nemohla chytat klacky. Když jsme sešly z hráze ke stoce, kde je i v létě mokro, lezavo a nevlídno, tudíž malá pravděpodobnost na setkání s turisty, malými psíky, dětmi, houbaři, borůvkáři, atd...jsem zvíře vypustila navolno. Vrčení a štěkání na dva přiopilé jedince motající se po hrázi cca 100m od nás jsem sice zabránit nedokázala, ale hřeje mě pocit, že to není mnou. Byla jsem mnohokrát poučena o tom, jak pes je obrazem svého pána, jak se chová nervozně a plaše, protože to na něj majitel přenáší tím, že napne vodítko a dá psovi signál nebezpečí. Tisíckár jsem si vyslechla větu "neřeš to!" jež je pro mě spolehlivým alergenem, x krát se mi snažil kdekdo namluvit, že zvíře se chová nervózně, protože sem nervózní já.  Zvíře bylo zcela navolno, i tu stopovačku sem nesla v ruce odepnutou a než začala startovat, jsem o těch opilcích ani nevěděla. Nervózní jsem byla přiměřeně, ale to jsem neustále od té doby, co jsem si tohle monstrum přinesla domu. Tu nedůvěru k lidem má prostě v sobě a zvažuju sepsání reklamace č. 178. Nakonec se mi jí podařilo přivolat, ikdyž pořád má sklony vyhodnocovat si vše sama. Pak zhruba hodina procházky probíhala nezvykle klidně. Ke konci jsme potkali v lese pána. Nic divného, ale radši sem si zvíře vzala na vodítko. Ač byla úplně nakrátko, přesto mě dostala. Kolem pána prošla klidně a když jsme pána minuli o 2 kroky, nečekaně vystartovala a vyletěla po něm s vrčením a vyceněnými tesáky tak, že pán odskočil. Tak sem zpacifikovala zvíře, omluvila se pánovi, pán byl vklidu neb prý "pes měl košík" - netušil, že kvůli bažantům a ještě asi půl hodiny sme si povídali. Yperitka se střídavě válela na zádech, honila kachny a nebo obíhala pána a očuchávala ho. A teď je v kotci, bezpečně zavřená a já si jdu užívat čas pohody, než tu bestii zase půjdu vypustit.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář