Nechtěla kravku
Je to chytré zvíře. Jeden kopanec od koně a už s nimi nechce nic mít (doufám, že jí to vydrží). Čuchnutí k elektrickému ohradníku ovšem fungovalo tak dobře, až se pomyslný ukazatel přehoupl do záporu. Druhý den jsme šlapali tou samou cestou, leč Yperitka si najednou sedla na chlupatý zadek s již dobře známým výrazem " tam nejdu". Chvíli sem nechápala a pak mi to došlo. Asi 100 m před námi se pásly krávy. Slečna si pamatovala, že tam to včera bolelo a usoudila jako lepší variantu tam radši vůbec nechodit. Tím mi vyvstal problém - já do práce musela a musela sem projít kolem těch krav. Následovalo několikaminutové přesvědčování čévéčka, že průchodem kolem ohradníku se jí fakt nic hrozného nestane, podplácení žrádlem, došlo i na metodu "koza na provaze". Chvíli to vypadalo dobře a s ježícím se, třesoucím, brzdícím zvířetem jsme pomalu a jistě postupovali vpřed. Krize nastala na nechráněném železničním přejezdu, který je těsně vedle ohrady. Zvíře si sedlo velmi kategoricky stylem "nejdu, už sem s tebou šla dost daleko, ale tam mě nedostaneš". Piškot nechtěla, při pokusu o tah přešla do protitahu pod úhlem, ve kterém si umí sundat obojek, začínala jsem si zoufat. Nakonec po hodné chvíli přesvědčování jsem mentálkovi částečně vysvětlila, že mu fakt nic nehrozí, částečně jsem ho odstrkala. Tři minuty potom, co jsme opustili koleje a urazili cca dalších 15 metrů se rozeznělo výstražné znamení a projel vlak. Ještě že si nepamatuju jízdní řády ČD, jinak bych měla zase o něco šedivější hlavu.
opět další horror!
(OldHana, 6. 6. 2010 10:16)