Mufloni-1.výročí
Začátkem června oslavíme první výročí skoku do výběhu k muflonům. Je to rovněž období, kdy se otvírá terasa pivovaru a směřují tam svlažit hrdla davy cyklistů, turistů, lázeňských hostů i místních zevlounů. Tak jsme tedy zamířili na terasu. Od paní veterinářky mám již z loňského roku zákaz pouštět zvíře na terase z vodítka-prý se nepoučí. Nutno přiznat, že paní doktorka má diplom zaslouženě. Sedíme si na terase za vlahého skoro letního večera, samozřejmě již po zavírací době veteriny, Yperitka na stopovacím vodítku zkráceném cca na 4 metry, způsobně se u stolu vleže kouše s kámoškou kříženkou a nevykazuje známky chování naznačujícícho, že se schyluje k zločinu. Po hodině moje pozornost maličko ochabla (tzn. nekontroluju zvíře každou vteřinu, ale každé dvě vteřiny) a zapovídala jsem se. Na pět vteřin, víc to nebylo, jsem se po ní nekoukala a najednou pes nikde. Kříženka sama leží u stolu a tváří se, že tam kromě ní žádné čsv nikdy nebylo. Bezradně se podívám na konec vodítka ve své ruce a sleduju kam se odvinul druhý konec. Ke své hrůze jsem zjistila, že vodítko končí u zábradlí terasy. Na druhé straně za zábradím, na okraji příkopu, sedí moje zvíře a fascinovaně zírá do výběhu na muflona. Zařvala jsem zoufale, nepamatuju si jestli "ke mě" nebo jsem jen vydala neidentifikovatelný paskřek, ale Yperitku to zaujalo. Chvíli koukala střídavě na mě a na muflony a zjevně přemýšlela. Mezitím se seběhl i zbytek lidskopsí smečky a smečka (zvláště když je v ní třeboňský včelař) je naštěstí pro Yperitku podnět natolik silný, že projevila ochotu neskákat do výběhu a velmi zvolna začala podlejzat zábradlí zpět směrem k nám. Bohužel jí plány zkříil jakýsi kabel, za který se zachytila zadníma nohama. Místo aby se sklidnila, nohy si nechala vyháknout a pokračovala v podlejzání zábradlí, začala celou situaci velmi emocionálně prožívat. K tomu se chystal majitel kříženky, že přeleze zábradlí a půjde ji rozmotat, což je od něj čin velmi šlechetný, ale nebyla jsem si úplně jista jeho současnou stabilitou a tak jsem s díky odmítla-nechtěla jsem lovit z výběhu oba. Nakonec se bestii podařilo s pomocí lidských členů smečky vytáhnout a veselý večer mohl pokračovat.